Digitalizace ve výrobě RAKO: Co přinese lidem na lince?

Moderní technologie, digitalizace a umělá inteligence už dávno nejsou jen tématem kanceláří nebo IT oddělení. Postupně se stávají běžnou součástí i výroby keramických obkladů. Co přesně to znamená pro zaměstnance ve výrobních závodech RAKO? Jak mohou nové technologie pomoci lidem na lince, údržbě nebo kontrole kvality? Na toto téma jsme si povídali s Jaroslavem Šafránkem, vedoucím jakosti společnosti LASSELSBERGER, s.r.o. a Františkem Soukupem, procesním inženýrem.

Redakce:  Výroba obkladů se za poslední roky výrazně proměnila. Co bylo hlavním impulzem těchto změn?

Jaroslav Šafránek: Výroba keramických obkladů se vyvíjí už desítky let, ale v posledních letech je tempo změn opravdu rychlé. Zavádíme nové technologie, automatizaci a také digitalizaci výrobních procesů. Zjednodušeně řečeno – některé činnosti, které dříve lidé dělali ručně, dnes přebírají technologie. Role zaměstnanců se tak postupně mění – z manuální práce směrem ke kontrole, řízení a optimalizaci výroby. To ale neznamená, že by technologie nahrazovaly lidi. Spíš jim pomáhají zvládat složitější výrobu a větší objemy produkce.

Redakce:  Digitalizace je poměrně široký pojem. Co si pod ním máme představit právě ve výrobě obkladů?

František Soukup: Digitalizace znamená hlavně práci s daty – jejich sběr, vyhodnocování a využití při řízení výroby. V moderní výrobě vzniká obrovské množství informací. Sledujeme například technologické parametry strojů, kvalitu výrobků, chování surovin při výpalu nebo průběh jednotlivých výrobních operací.

Jen pro představu – na jedné výrobní lince může vzniknout až několik milionů datových záznamů denně pouze o kvalitě výrobků. Díky digitálním systémům se tato data automaticky sbírají a vyhodnocují. Výsledkem je, že máme mnohem přesnější přehled o tom, co se ve výrobě děje.

Redakce:  Jak se tyto informace využívají v praxi?

František Soukup: Jedním z příkladů je systém MARTIA, který monitoruje přípravnu hmot. Sleduje například zásoby surovin, technologické parametry nebo stav zařízení. Všechny informace jsou přehledně na jednom místě. Pro zaměstnance to znamená, že nemusí ručně zapisovat hodnoty do papírů nebo je složitě dohledávat. Systém také pomáhá rychleji odhalit případné problémy.

Redakce:  Dalším systémem je IVAMS. Co umí?

František Soukup: IVAMS sleduje výkon výrobních linek v reálném čase. Umožňuje vidět například efektivitu výroby, případné poruchy nebo nestandardní chování zařízení. Velkou výhodou je vizualizace dat – tedy jejich přehledné zobrazení. Operátor nebo technolog tak může rychle vidět, jestli se výroba vyvíjí podle očekávání, nebo je potřeba zasáhnout.

Redakce:  Ve výrobě se objevují také automaticky řízené vozíky. Jak fungují?

Jaroslav Šafránek: Jedná se o tzv. AGV vozidla – automatizované vozíky, které přepravují materiál mezi jednotlivými částmi výroby. Jejich hlavní výhodou je nepřetržitý provoz a vysoká efektivita. Pomáhají snížit prostoje spojené s transportem materiálu a zároveň odlehčují zaměstnancům od fyzicky náročné manipulace.

Redakce:  V poslední době se hodně mluví také o umělé inteligenci. Jak se využívá ve výrobě?

František Soukup: Umělá inteligence je velmi užitečná při analýze velkého množství dat. Dokáže například odhalit nestandardní chování zařízení nebo pomoci předpovědět poruchu ještě dříve, než nastane. To je velká výhoda pro údržbu i výrobu – problém lze řešit dříve, než způsobí odstávku linky nebo zhoršení kvality výrobků. AI také pomáhá při hledání příčin problémů ve výrobě nebo při optimalizaci skladových zásob. Velmi důležitý je například projekt Smart Factory for Ceramic (SF4C), který umožňuje digitální sběr dat z celého výrobního procesu. Každá výroba je přiřazena k určité „dávce“, která propojuje výrobek s kompletní sadou dat – od surovin až po výslednou kvalitu. Díky tomu máme plnou sledovatelnost výroby a kontrola kvality má potřebné informace k dispozici prakticky okamžitě. Díky systému Proce55 sledujeme plánování a řízení údržby,  spotřebu náhradních dílů, plánované opravy i aktuální stav zařízení. Díky propojení s dalšími systémy máme přehled o tom, jaké práce probíhají, jaké díly jsou k dispozici nebo kde může vzniknout problém. To pomáhá lépe plánovat údržbu a předcházet poruchám.

Redakce:  Digitalizace přináší mnoho výhod, ale určitě také nové výzvy. Jaké?

František Soukup: Jednou z největších výzev je práce s daty. Je důležité, aby byla data správná a dobře vyhodnocená. Pokud by byla nepřesná, mohlo by to vést k chybným rozhodnutím.

Důležitá je také změna způsobu práce. Spolupráce a komunikace ve výrobních závodech se postupně přesouvá do digitální podoby.

Redakce:  Co byste vzkázali zaměstnancům ve výrobě, kteří se s novými technologiemi teprve seznamují?

Jaroslav Šafránek: Technologie nejsou tady proto, aby lidi nahrazovaly. Naopak mají pomáhat – zjednodušit práci, snížit rutinní činnosti a dát zaměstnancům lepší přehled o výrobě. Díky digitalizaci může být práce efektivnější, bezpečnější a méně zatěžující.

Dalším krokem je ještě lepší propojení dat z jednotlivých výrobních zařízení do jednoho nadřazeného systému. To nám umožní komplexní analýzu výroby, jednodušší obsluhu systémů a automatické generování reportů. Cílem je moderní výroba, která bude efektivní, kvalitní a zároveň příjemná pro zaměstnance, kteří v ní pracují. 

„Věděli jste, že…“

• jedna výrobní linka vytvoří miliony dat denně
• díky digitalizaci lze sledovat kvalitu výrobků téměř v reálném čase
• automatické vozíky AGV mohou pracovat 24 hodin denně
• digitalizace pomůže lidem ve výrobě
  • méně papírové administrativy
  • rychlejší přehled o výrobě
  • jednodušší řešení problémů
  • méně fyzicky náročné manipulace
  • lepší kvalitu výrobků
  • menší riziko prostojů